Zkušební řád - Lovecká kynologie

ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO ZKOUŠKY TERIÉRŮ A JEZEVČÍKŮ

ÚVOD

Plemena teriérů a jezevčíků tvoří v české myslivecké kynologii složku, která se těší velkému zájmu myslivecké veřejnosti. Psi těchto plemen jsou inteligentní, nadaní, se všestrannými vlohami, které jsou v plném souladu s dnešním způsobem výkonu práva myslivosti. Nároky na jejich držení jsou menší, a tak je třeba, aby se používali v takových honitbách a terénech, do kterých se charakterem své práce hodí a kde mohou být plně využiti.

Podmínky pro vyzkoušení vrozených vloh, loveckých schopností a stupně výcviku pro náročnou mysliveckou praxi byly shrnuty do společného zkušebního řádu, který byl vypracován s maximálním ohledem na charakter plemen, ale především přizpůsobený požadavkům myslivecké praxe. V zájmu podpory chovu německého loveckého teriéra, který je svým standardem určen jako všestranný pes, bude požadována hlasitost při všech typech zkoušek, kde je hlasitost prokazována

takto: I. cena známka 3, II. cena známka 2, III. cena známka 1. Jedná se o ZV, PZ, LZ, VZ a HZ.

ZKOUŠKY VLOH - ZV

Odhalují vrozené vlohy psa, kvalitu jeho nosu, hlasitost, povahu a též schopnosti k dalšímu náročnějšímu výcviku.

PODZIMNÍ ZKOUŠKY - PZ

Splněním limitních disciplin nebo PZ v kterékoliv ceně kvalifikuje jezevčíka a teriéra jako lovecky upotřebitelného pro dohledání a přinášení drobné zvěře.

SPECIÁLNÍ ZKOUŠKY Z VODNÍ PRÁCE - SVP

Kvalifikují psa jako lovecky upotřebitelného pro dohledání a přinášení drobné zvěře. Zkouší se podle zkušebního řádu pro zkoušky ohařů.

LESNÍ ZKOUŠKY - LZ

Splnění limitních disciplin nebo LZ v kterékoliv ceně kvalifikuje jezevčíky a teriéry, včetně všech plemen honičů (dle definice zákona) jako lovecky upotřebitelné pro vyhledání a dosled spárkaté zvěře v lesních honitbách a ve všech jiných honitbách, kde je plánován odstřel spárkaté zvěře.

Na LZ a VZ se pes na pobarvenou stopu přikládá nejdříve za 1 hod. a maximálně do 4 hod. po založení stopní dráhy.

BARVÁŘSKÉ ZKOUŠKY - BZ

Jsou zkouškami, jejichž absolvováním získá pes loveckou upotřebitelnost pro honitby s odstřelem spárkaté zvěře. Náročnost barvářských zkoušek by měla být úměrně přizpůsobena lovecké praxi, zejména na pobarvené stopě staré více než 12 hodin.

V současné době jsou v našich honitbách dobré podmínky pro rozvoj spárkaté zvěře. Zvyšuje se odstřel a tím také potřeba dosledu postřelené zvěře po stopě. Náročnost barvářských zkoušek byla úměrně přizpůsobena dnešní lovecké praxi, jež se provádí ve velké většině ve smíšených rovinatých a podhorských honitbách. Úspěšná práce, zejména na pobarvené stopě staré více než 12 hodin, dokáže kvalitu každého jedince i plemene. Kvalifikují loveckého psa jako lovecky upotřebitelného pro dosled spárkaté zvěře. Těchto zkoušek se mohou zúčastnit všechna plemena ohařů, jezevčíků, teriérů, honičů a retrieverů a zkoušena jsou dle tohoto zkušebního řádu.

Na BZ musí být stopní dráha nejméně 12 hod. stará (zakládá se předchozí den).

VŠESTRANNÉ ZKOUŠKY - VZ

Jsou nejvyšším typem zkoušek z loveckého výkonu. Psi, kteří je úspěšně absolvují, mohou být zapsáni v plemenné knize jako psi univerzální - "U", což je důkazem jejich všestranných pracovních schopností v lese, v poli i ve vodě. Kvalifikují psy jako lovecky upotřebitelné k dohledávání a přinášení drobné zvěře a dosledu zvěře spárkaté.

Rozhodčím může být jmenován rozhodčí s kvalifikací pro BZ, LZ, PZ, BZH a HZ

HONIČSKÉ ZKOUŠKY - HZT+J pro teriéry a jezevčíky - kvalifikují psa jako lovecky upotřebitelného pro lov a dosled vysoké, černé a ostatní spárkaté zvěře při složení zkoušek alespoň ve III.ceně.

BARVÁŘSKÉ ZKOUŠKY HONIČŮ - BHT+J pro teriéry a jezevčíky-se konají pouze na černé zvěři . Kvalifikují psa jako lovecky upotřebitelného pro lov a dosled spárkaté zvěře se zvláštním zřetelem na zvěř černou a musejí ověřit schopnosti psa při lovu černé zvěře, zvláště pak při jejím dosledu. Na těchto zkouškách lze zadávat loveckou upotřebitelnost na základě splnění limitních disciplin.

Honičské zkoušky a barvářské zkoušky honičů pro teriéry a jezevčíky a slídiče odpovídají v plném rozsahu disciplinám zkušebního řádu pro zkoušky honičů.

Všechny typy těchto zkoušek je možno uspořádat v kterémkoli ročním období, je třeba však brát zřetel na klimatické podmínky, zemědělské kultury a lesní kultury a podmínky chovu lovné zvěře.

Na všestranné zkoušky a HZT+J budou připuštěni jen psi, kteří již úspěšně absolvovali kteroukoliv z uvedených zkoušek,

kromě ZV.

Předměty zkoušek:

Nos

Rozhodčí posuzuje kvalitu nosu během zkoušení těch disciplín, kde pes nos používá. Při jeho hodnocení musí současně zvažovat všechny okolnosti, zvláště vzdálenost, na jakou pes zvěř navětřil, jaké jsou dané povětrnostní podmínky, síla větru, vlhkost a teplota vzduchu, povaha terénu, porost apod.

Hlasitost

Pes musí prokázat hlasitost na stopě živé zvěře nebo při kontaktu s ní, když ji sám vyrazí a nahání.

Známkou 4 se hodnotí pes, který čerstvou stopu zvěře okamžitě sleduje a pravidelně hlásí, aniž by zvěř před sebou sledoval zrakem.

Známkou 3 se hodnotí pes, který pracuje jako při známce 4, hlášení je však přerušované s delšími odmlkami.

Známkou 2 se hodnotí pes, který hlásí zvěř, jen když ji vidí, a ztrácí-li ji z dohledu, přestane.

Známkou 1 se hodnotí pes, který hlásí zvěř po jejím spatření jen značně přerušovaně - s přestávkami.

Známkou 0 se hodnotí pes, který při pronásledování unikající zvěř vidí, ale nehlásí ji.

Poslušnost

Rozhodčí sleduje během celých zkoušek, jak pes reaguje na povely vůdce, zvlášť na základní povely na přivolání, není-li právě v kontaktu se stopou zvěře. Je-li pes v pohybu za zvěří, kterou našel v krytině, a sleduje ji, ať už hlasitě nebo němě, a nereaguje na přivolání, rozhodčí to nehodnotí jako neposlušnost. Tento projev temperamentu je v daném okamžiku cennější. Příliš časté a opakované povely snižují známku z poslušnosti.

Pes, který se vzdálí z dosahu svého vůdce více než na 30 minut, je vyloučen z dalšího posuzování.

Chování po výstřelu

Zkouší se pravidelně při disciplíně "slídění", když vůdce na pokyn rozhodčího jednou vystřelí z brokovnice, a to v okamžiku, kdy se pes zaměstnává prohledáváním krytiny ve vzdálenosti 15 - 20 kroků od vůdce a nedívá-li se na něho.

Pes, který prokáže svým chováním, že se nebojí výstřelu, a zůstane klidný pod vlivem vůdce, hodnotí se známkou 4. Začne-li pes po výstřelu divoce pobíhat ve větší vzdálenosti a nereaguje na přivolání, hodnotí se známkou 3, případně nižší.

Pes, který má strach z výstřelu, to znamená, že od vůdce vystrašeně odběhne, nedá se přivolat, ztratí zájem o další práci, chová se bázlivě a nedůvěřivě, hodnotí se známkou 0 a z dalšího zkoušení je vyloučen.

Důvod k vyloučení se zapíše do soudcovské tabulky a přehledu výsledků.

Vodění na řemeni

Rozhodčí, určený pro posuzování této disciplíny, vytyčí v lesním nebo podobném porostu trasu, která by měla být pro všechny zkoušené psy přibližně stejná. Trasa je kruhového tvaru a vede přes rozličné terénní překážky (padlý strom, mezi keři, přes příkop atd.).

Rozhodčí sleduje ze středu kruhu vůdce se psem po celé délce trasy. Vůdce vede psa na vypouštěcím vodítku nebo svinutém barvářském řemeni. Během zkoušky vůdce nesmí držet vodítko v ruce a usměrňovat pohyb psa.

Pes má jít klidně za svým vůdcem nebo vedle jeho levé nohy, nemá ho předbíhat ani se nechat táhnout. Nemá se zaplétat do keřů, ani zachytávat za stromy. Vůdce projde kolem několika keřů nebo stromů těsně, aby dokázal, jak pes zvládá vodění na řemeni. Tahá-li pes svého vůdce, zachytává-li za stromy nebo keře, nebo ho správně nenásleduje, obdrží za každou chybu o jeden stupeň sníženou známku.

Slídění (limitní disciplina) - časový limit 20 minut.

Zkouší se v lese nebo v poli s vyšší krytinou, s dostatečným porostem, který znemožňuje psovi hledat zvěř zrakem.

Pes musí slídit rychlostí, která odpovídá kvalitě jeho nosu, systematicky a vytrvale, a to před vůdcem v dosahu brokového dostřelu.

Pes, který nemá snahu najít zvěř a pobíhá jen v blízkosti vůdce, hodnotí se známkou 0.

Slídění musí trvat nejméně 20 minut. Nenarazí-li pes po celou zkušební dobu na zvěř, musí být slídění přerušeno a pes nasazen v lépe zazvěřené části honitby (po vyzkoušení ostatních psů).

Popis limitní discipliny: slídění se provádí v terénu, kde pes nemůže vyhledávat zvěř pouze zrakem a prokazatelně musí při slídění používat nos. Není chybou, pokud je krytina vyšší a klade psovi určitý odpor. Tak je možno posoudit loveckou vášeň jezevčíka, teriera případně honiče. Slídění psa musí probíhat před vůdcem na vzdálenost účinného brokového dostřelu. Výše popsaná práce musí probíhat nejméně alespoň polovinu zkušební doby. Během slídění vůdce nebo přidělený střelec vystřelí a to tehdy, pokud to pes nečeká, aby bylo možno posoudit, chování psa po výstřelu.

Psi, u kterých se prokazatelně projevuje bázlivost po výstřelu nemohou dále ve zkoušce pokračovat.

Pes, který se vzdálí z vlivu vůdce více jak 30 minut, je hodnocen známkou neobstál.

Limit neplatí, jde - li pes na rozkaz vůdce za postřelenou zvěří.

Stopa živé zvěře

Pes musí sledovat stopu zvěře, na kterou ho vůdce nasadil, nebo kterou na rozkaz vůdce sám našel, nejméně do vzdálenosti 200 kroků, aby mohl být hodnocen známkou 4.

Známkou 0 se hodnotí pes, který stopu vůbec nesleduje.

Stopa vůdce

Jeden z rozhodčích podrží psa na vypouštěcím vodítku, druhý odejde s vůdcem po větru s dvěma odchylkami od přímého směru na vzdálenost 200 kroků, kde se dobře ukryjí. Jestliže v koroně je osoba psu známá, může jít do úkrytu s vůdcem.

Zkouška se koná v přehledném terénu, aby rozhodčí, který psa později vypustí, měl možnost vidět zakládání stopy i její sledování psem. Pes může pozorovat zakládání stopy do vzdálenosti asi 20 kroků. Potom ho rozhodčí nasadí na stopu a s povelem "hledej pána" (nebo jiným vhodným povelem) ho několik kroků vede po stopě a vypustí ho.

Známkou 0 se hodnotí a z dalšího posuzování je vyloučen pes, který ani po čtvrtém nasazení na stopu nedojde ke svému vůdci.

Dohledávka a přinášení pernaté zvěře (limitní disciplina)

Časový limit: 10 minut

Pes má prokázat, že dokáže najít střelenou pernatou zvěř, která po zásahu spadla do vyšší krytiny a myslivec ji nevidí, tuto bez váhání přinést a odevzdat.

Pro všechny zkoušené psy musí být použita pernatá zvěř přiměřené velikosti pro příslušné plemeno a stejného druhu.

Rozhodčí vybere vhodné místo (louku, brambořiště apod.) a pohodí pernatou zvěř , co nejdále od místa, kde stojí.(minimálně 10 metrů) Pes ani vůdce nesmí vidět kam byla zvěř pohozena. Na výzvu rozhodčího vůdce psa vypustí s povelem k hledání zvěře. Pes má místo rychle a ochotně prohledat, po nalezení zvěře tuto bez váhání přinést a vsedě odevzdat. Pes musí zvěř nalézt a přinést do 10 minut, jinak není možno považovat disciplínu za splněnou.

Rozhodčí hodnotí zejména ochotu nalézt zvěř, její rychlé uchopení, přímočaré přinesení a spolehlivé odevzdání.

Popis limitní discipliny:

tato disciplina se zkouší buď samostatně a nebo může navazovat na disciplinu slídění. Pes může tuto disciplinu splnit jak na střelené pernaté zvěři, kterou prokazatelně dohledá nosem a nebo na pohozené pernaté zvěři. Pernatá zvěř se pohodí do vyšší krytiny proti větru a to tak, aby to pes neviděl. V případě pohozené zvěře vůdce postupuje se psem proti větru a nesmí se ke zvěři přiblížit na vzdálenost kratší něž 15 kroků. Pokud se dohledávka odehrává na střelené pernaté zvěři, není limit 15 kroků požadován a dohledávka se provádí jako v praxi při lovu. Jak v případě střelené, tak pohozené zvěře pernaté musí pes tuto dohledat do 10 minut. Pokud pes nedohledá pohozenou pernatou zvěř do 10 minut, rozhodčí disciplinu ukončí a vůdci ukáže, kde zvěř leží a pes je z této discipliny hodnocen známkou neobstál. Pes musí vůdci donést zvěř alespoň na vzdálenost 3 kroků. V případě poraněné nebo postřelené zvěře se této zvěře musí vůdce pomocí psa zmocnit, aby mohl ukončit její utrpení. Ponechá - li pes poraněnou nebo postřelenou zvěř uniknout, je z této discipliny hodnocen neobstál. V případě, že jezevčík, terier a nebo honič nalezenou zvěř označí a zůstane u ní, může být hodnocen známkou obstál.

Neobstojí psi, kteří prokazatelně zvěř načínají, hrobaří a nebo příliš tvrdým skusem poškozují.

Přinášení srstnaté zvěře na dálku v poli - vlečka ( limitní disciplina)

Časový limit: 15 minut

Neměl-li pes možnost dohledat po stopě postřelenou drobnou srstnatou zvěř, alespoň do vzdálenosti 200 kroků, založí se mu vlečka s dvěma oblouky, dlouhá 200 kroků. Zakládání vlečky nesmí pes vidět. Zvěř se ponechá na konci vlečky.

Vlečky se zakládají v poli. Zvěř nesmí být vlečena po čerstvém oranisku, čerstvě pohnojeném nebo na chemicky ošetřeném poli. Vzdálenost mezi jednotlivými vlečkami musí být nejméně 150 kroků. Pes může sledovat vlečku nízkým nebo vysokým nosem, nebo pod větrem, musí se však vlečkou řídit.

Pro založení vlečky se u teriérů a jezevčíků zásadně používá tato zvěř:

divoký nebo domácí králík velikosti divokého králíka, případně zajíc velikosti divokého králíka.

Vypracování vlečky a přinášení se hodnotí samostatně.

Známku 4 dostane pes, který sleduje vlečku, zvěř správně přinese a odevzdá.

Známku 3 dostane pes, který sleduje alespoň polovinu vlečky, zbytek vypracuje volným hledáním, zvěř najde a přinese, nebo pes, který byl dvakrát nasazen.

Známku 2 dostane pes, který byl čtyřikrát nasazen, nebo najde zvěř volným hledáním a přinese ji vůdci do 10 minut.

Známku 1 dostane pes, který sleduje vlečku, zvěř najde, zůstane u zvěře a svému vůdci dává chováním najevo, že zvěř našel. Pes může být dvakrát nasazen.

Známku 0 dostane pes, který zvěř nepřinese ani po čtvrtém nasazení.

Popis limitní discipliny:

Vlečka se srstnatou zvěří se zakládá s vyspělou, nezávadnou a velikosti plemene přiměřenou zvěří. Ideální je zakládat vlečku po větru, ale není chybou, je - li vlečka založena s bočním větrem. Není přípustné zakládat vlečku proti větru.

Vzdálenost mezi jednotlivými stopními dráhami je nejméně 100 kroků. Na konci stopní dráhy se ponechá vlečená zvěř. Není dovoleno vlečenou zvěř ukrývat, ponechávat mimo stopní dráhu. Vlečku zásadně zakládá rozhodčí a od položené zvěře na konci stopní dráhy pokračuje nejméně 50 kroků v přímém směru a dobře se ukryje. Vlečka se srstnatou zvěří je 200 kroků dlouhá, dvakrát obloukovitě lomená. Pro splnění limitní discipliny musí pes přinést zvěř srstnatou z vlečky do 15ti minut. Vůdce může dávat libovolné povely co do obsahu a četnosti. Může psa opakovaně nasazovat během celých 15ti minut. Může však jít se psem maximálně 20 kroků od nástřelu. Čas se počítá od vypuštění psa při prvním nasazení. Pes musí zvěř srstnatou donést k vůdci alespoň na 3 kroky do časového limitu 15 minut.

Neobstojí psi, kteří prokazatelně zvěř načínají, hrobaří nebo příliš tvrdým skusem poškozují.

Na zkoušce pro loveckou upotřebitelnost u plemen jezevčíků a terierů, pes který dojde k vlečené zvěři a u této zůstane a nalezení zvěře oznámí, případně zvěř poponese směrem k vůdci, je hodnocen známkou obstál.

Přinášení kachny z hluboké vody (limitní disciplina)

Časový limit: 5 minut

Kachnu zásadně vhazuje do vody rozhodčí, a to do vzdálenosti asi 10 - 15 metrů od břehu, aby měl pes možnost dokázat, že umí plavat a přinášet kachnu z hluboké vody. Vůdce psa nebo určený pomocník při vhození kachny do vody rozhodčím vystřelí do vzduchu brokovou zbraní a to tak, aby situace co nejvíce napodobovala praktický lov. Pes musí být před započetím discipliny na volno (sedí nebo leží u vůdce) a pro vhozenou kachnu může jít i bez povelu. Vypouští se asi dva metry od hladiny.

Známku 4 dostane pes, který přinese kachnu z hluboké vody na jeden povel ( nebo bez povelu). Každý další povel k přinesení, uchopení nebo odevzdání snižuje známku vždy o jeden stupeň. Uchopení kachny za letku, krk apod. není chyba.

Známku 3 dostane pes, který přinese kachnu na jeden povel, na břehu ji pustí, ale bez povelu ji znovu uchopí a odevzdá, nebo pes, kterému musel dát vůdce dva povely, pes však jinak pracuje bezchybně, nebo pes, kterému dal jeho vůdce jeden povel, ale při plavání hrabe, kachnu správně odevzdá, a také pes, který pracuje bezchybně, při odevzdání si však nesedne a nechce kachnu pustit.

Známku 2 dostane pes, který pracoval správně, při odevzdání si však nesedne a kachnu pustí, anebo pes, který pracoval správně na první povel, na břehu však kachnu vypustí a vezme ji jen na další povel.

Známku 1 dostane pes, který po delším povzbuzování vynese kachnu ještě do stanoveného limitu 5 minut alespoň na břeh.

Popis limitní discipliny:

úkolem této discipliny je prokázat schopnost psa, že jde do vody a vynese střelenou kachnu na břeh. Disciplina se má zkoušet v přírodních vodních nádržích, jsou nevhodné vodní nádrže s příkrým nebo kolmým břehem. Kachnu do vody vhazuje rozhodčí. Vůdce psa nebo určený pomocník při vhození kachny do vody rozhodčím vystřelí do vzduchu brokovou zbraní a to tak, aby situace co nejvíce napodobovala praktický lov. Pes musí být před započetím discipliny na volno (sedí nebo leží u vůdce) a pro vhozenou kachnu může jít i bez povelu. Vypouští se asi dva metry od hladiny. Pes má kachnu do 5 minut vynést na břeh a vůdci je dovolena veškerá podpora psa. Podstatné je, aby pes do 5 minut donesl kachnu nejméně na 3 kroky k vůdci.

Neobstojí psi, kteří prokazatelně zvěř načínají, hrobaří nebo příliš tvrdým skusem poškozují.

Práce ve vodě

Časový limit: 15 minut

Vůdce psa postupuje po břehu kolem vodní plochy zarostlé rákosím nebo jiným vyšším porostem, který má pes prohledat, proslídit a snažit se nalézt a zdvihnout vodní, nebo jinou zvěř. Při tom se nemá vyhýbat hluboké vodě, má ji přeplavat a prohledat. Je-li při slídění ulovena jakákoliv pernatá zvěř a pes ji na hluboké vodě dohledá, přinese a vsedě odevzdá, obdrží známku 4 a disciplínu má ukončenou.

Nepřijde-li pes na zvěř, pohodí rozhodčí na závěr slídění před slídícího psa do hluboké vody střelenou kachnu. Nesmí to vidět ani pes, ani vůdce. Pes má při slídění kachnu najít, bez povelu přinést, a vsedě vůdci odevzdat.

Známku ovlivňuje způsob pohybu psa v těžkém pobřežním terénu, systematičnost práce, vytrvalost, zájem o nalezení zvěře, způsob, jakým pes překonává hlubokou vodu a též množství i intenzita vydaných povelů.

Následování volné nebo na řemeni

Při zkoušení musí pes ukázat, že rozlišuje následování a volnou chůzi lesem. Zkouší se na lesní cestě, loveckém chodníku, okraji lesa apod., před prací na pobarvené stopě.

Vůdce postupuje velmi pomalu, pes má jít volně neupoutaný nebo upoutaný na volném řemeni, který má vůdce přehozený přes pravé rameno. Pes má jít za vůdcem nebo vedle jeho levé nohy. Asi po 50 krocích se vůdce zastaví, okamžik vyčká na místě (10 - 15 s). Pes musí zůstat v klidu stát, sedět nebo ležet. Opět se rozejdou a asi po 50 krocích zastaví, vůdce sejme z ramene pušku a vystřelí.

Pes musí zůstat klidný. Po výstřelu vůdce připoutá psa na vodítko.

Zkoušení této disciplíny se má co nejvíce podobat skutečnému odstřelu spárkaté zvěře se psem.

Upoutaný pes může být hodnocen nejvýše známkou 3.

Práce na pobarvené stopě (limitní disciplina) - časový limit 60 minut.

Pobarvená stopní dráha má být dlouhá asi 500 - 600 kroků se dvěma změnami směru.

Pro založení jedné dráhy se použije 0,3 l barvy (zpravidla vepřové krve, nebo barvy ze zvěře; (ze zooveterinárních důvodů se nesmí použít hovězí krev). Vzdálenost jednotlivých stopních drah od sebe nesmí být menší než 150 kroků a to v celém průběhu stopních drah. Barvy zásadně zakládají rozhodčí. Asi v polovině stopní dráhy se založí pobarvené lože. Lože bude označeno položenými větvičkami a větším množstvím nakapané krve (barvy). Před zahájením práce musí rozhodčí nechat vůdce vylosovat číslo barvy. Na LZ a VZ se pes na pobarvenou stopu přikládá nejdříve za 1 hod. a maximálně do 4 hod. po založení stopní dráhy. Na BZ musí být stopní dráha nejméně 12 hod. stará (zakládá se předchozí den).

a) Práce na řemeni nebo volně

Rozhodčí ukáží vůdci nástřel. Vůdce má po obeznání přiložit psa k nástřelu a navést psa na barvu. Pes musí sám, nebo na povel vůdce nalezenou barvu označit a sledovat stopní dráhu. Stopu sleduje na plně rozvinutém, nejméně 5 m dlouhém řemeni, nebo volně v těsném kontaktu s vůdcem. Pracuje - li pes na řemeni, drží vůdce řemen na jeho konci a může jej pustit nebo zkrátit jen při překonávání překážky, v hustém porostu a pod. V ideálním případě by měl být pes po celou dobu práce na pobarvené stopě zalehlý v barvářském řemeni a s jistotou sledovat stopu přes lože až na konec dráhy, kde leží zhaslá zvěř. Ohlíží-li se vůdce, aby zjistil správný směr stopy podle značek, musí jej rozhodčí napomenout a za každé napomenutí se snižuje známka o jeden stupeň. Pes má postupovat volně, klidně a má se držet pobarvené stopy, nesmí sledovat křižující stopy zdravé zvěře. Stopu zdravé zvěře může pes vůdci ukázat maximálně do vzdálenosti 20 kroků od pobarvené stopy, pak se pes musí vrátit zpět na pobarvenou stopu. Nevrátí-li se pes sám a vůdce nepozná, že pes nesleduje pobarvenou stopu, jsou rozhodčí povinni vůdce zastavit, ukázat vůdci barvu a povolit další práci psa na pobarvené stopě. Sejde-li pes z pobarvené stopy, může ho vůdce zastavit, oznámit tuto skutečnost rozhodčím, sám si najít barvu a psa opět na barvu nasadit a pokračovat v práci na pobarvené stopě. Vzdálí-li se pes z pobarvené stopy na vzdálenost větší než 20 kroků a vůdce nerozpozná, že pes nesleduje pobarvenou stopu musí jej rozhodčí zastavit, ukázat vůdci barvu, popřípadě směr pobarvené stopy a nechat psa pokračovat v práci. Po každé opravě práce psa rozhodčími se snižuje známka vždy o jeden stupeň. Sejde-li pes ze stopy čtyřikrát nebo práci na pobarvené stopě nedokončí do 1 hodiny dostává známku 0. Za práci volně se připočítávají až 2 body.

b) Práce jako hlásič nebo oznamovač - hlasitý oznamovač

Před nástupem psa k práci na pobarvené stopě musí vůdce oznámit rozhodčímu, jakým způsobem bude pes pracovat. U oznamovače musí vůdce uvést, jakým způsobem mu pes oznámí dosledovanou zvěř.

Rozhodčí ukáží vůdci nástřel. Vůdce obezná nástřel a navede psa k barvě. Pes musí sám nebo na povel vůdce sledovat stopní dráhu až k loži, které je označeno asi v polovině od nástřelu. U tohoto lože vypustí na pokyn rozhodčího vůdce psa a ten sleduje dále stopní dráhu volně. Vůdce a rozhodčí čekají u lože, až bude pes nalezenou zvěř hlásit nebo přijde její nalezení vůdci oznámit. Musí tak učinit do 15 minut od vypuštění. Sleduje-li po oznámení zbytek stopy hlasitě, vůdce i rozhodčí postupují pomalu za ním. Tuto vlastnost poznamená rozhodčí do průkazu původu psa (hlasitý oznamovač).

Práce psa od nástřelu k loži se hodnotí jako práce na řemeni nebo volně. Selže-li pes jako hlásič nebo oznamovač, může vůdce požádat rozhodčího, aby mohl pes vypracovat tutéž stopní dráhu od místa vypuštění na řemeni. Známka za výkon se mu však snižuje o jeden stupeň. Třebaže uměle pobarvená stopa nenahrazuje plně přirozenou pobarvenou stopu postřelené srnčí zvěře, je dostatečnou pomůckou k ověření, je-li pes schopný postřelenou zvěř dosledovat. Rozhodčí posoudí, zda pes nenačíná zvěř odloženou na konci stopní dráhy. Načínání je považováno za chybu. Za práci hlásiče nebo oznamovače se k výslednému hodnocení připočítává až 5 bodů.

Vůdcům je zakázáno vyhledávat zrakem pomocné body označující pravděpodobný směr stopy a otáčet se na stopě. Pokud rozhodčí uznají, že vůdce svého psa vede tímto způsobem, oznámí to vůdci a po třetím upozornění jsou rozhodčí povinni práci na pobarvené stopě pro sejití psa ze stopy ukončit.

Popis limitní discipliny:

úkolem této discipliny je vyzkoušet psa, zda je schopen dosledovat usmrcenou, postřelenou nebo jiným způsobem zraněnou spárkatou zvěř. Za tímto účelem se zakládá stopní dráha 500-600 kroků dlouhá, dvakrát obloukovitě lomená. Stopní dráhy se vpředu označují snímatelnými značkami, které se při zakládání stopy sejmou a z druhé strany je označení barvou pro kontrolu rozhodčích. Na začátku stopní dráhy musí být rozhodčím zapsán čas založení stopy. Vzdálenost mezi jednotlivými stopními drahami je 150 kroků a na tuto vzdálenost by se stopní dráhy k sobě neměly přibližovat v celém svém průběhu. Začátek stopní dráhy je mysliveckým způsobem označen (nástřel) a asi v polovině stopní dráhy je pobarvené lože, které je označeno větvičkami a pokapáno větším množství krve (barvy). Při použití spárků na založení stopy není nutné kus po stopní dráze přenášet. Pokud okolnosti dovolují, doporučuje se, aby byly stopní dráhy založené po větru. K založení stopní dráhy se může použít 0,3 l vepřové krve, barvy ze zvěře a nebo se zakládá stopa pomocí spárků. K založení stopní dráhy pomocí spárků lze použít běžně užívané techniky (nášlapové dřeváky, kolečko, tupování). V případě použití nášlapových dřeváků nebo kolečka musí být spárky z jednoho kusu zvěře. Ideální je použít spárky z kusu položeného na konci stopní dráhy, čímž se tato disciplina nejvíce blíží praktickému dosledu. Pes je na stopu nasazen nejméně l hodinu po jejím založení a maximálně do 4 hodin. Úkolem psa je během 60 minut kus spárkaté zvěře dosledovat. Pes může pracovat jako vodič - vypracuje celou stopní dráhu na barvářském řemenu, nejméně 5m dlouhém. Pes má sledovat stopu na rozvinutém barvářském řemeni a to tak, aby jej vůdce mohl sledovat volným krokem a z celé práce musí být patrné, že pes stopu sleduje s jistotou. Pes by se neměl od stopní dráhy vzdálit do 20 kroků. Pokud tak nastane a pes se sám viditelně opraví, není to chyba. V opačném případě je rozhodčím zastaven a vrácen zpět na stopu. Vůdci je zakázáno se otáčet po značkách stopní dráhy a je-li to opakovaně, má rozhodčí právo takovou práci ukončit a limitní disciplinu hodnotit jako neobstál. V případě, že pes pracuje jiným způsobem než vodič, musí vypracovat stopní dráhu k loži poraněné zvěře jako vodič a odkud je vypuštěn. Na vypracování stopní dráhy má pes 60 minut a čas se počítá od přiložení psa na nástřel. Pracuje - li pes na stopní dráze jiným způsobem než vodič, musí pes po vypuštění od pobarveného lože prokazatelně stopní dráhu sledovat a vůdce po stopní dráze ke kusu dovést. Není - li tuto podmínku schopen splnit, je na pokyn rozhodčího pes opět vzat na řemen a musí stopu dopracovat jako vodič a to do 60 minut. Uvázání na řemen je počítáno jako další nasazení psa. Pes může být opraven a na stopu nasazen nejvýše 5x (nepočítá se přiložení psa k nástřelu).

Pro potřeby lovecké upotřebitelnosti se nezkouší chování psa u kusu.

Odložení

Volně odložený pes bez známého pro něho předmětu, přivázaný na dlouhém řemenu (barvářském řemenu) nebo odložený volně u známého mu předmětu, musí zůstat klidně na určeném místě nejméně 5 minut. Přitom se vůdce vzdálí z jeho dohledu. Po uplynutí této doby se vůdce vrátí pro psa. Ten se musí nechat v klidu upoutat na vodítko.

Když se pes během těchto limitních 5 minut ze svého místa vzdálí více jak 10 kroků, dostane známku 0. Je-li pes při odložení neklidný a poodejde na vzdálenost do 10 kroků, dostane nejvýše známku 2. Je-li odložený pes upoután na barvářském řemeni, nebo odložen volně se známým předmětem, snižuje se mu známka za výkon o 1 stupeň (dostává nejvýše známku 3). Natáhne-li pes barvářský řemen a zůstane klidný nebo poodejde - li od známého předmětu do 10ti kroků, dostává známku 2. Když pes uvázaný na barvářském řemeni se smýká, bude hodnocen známkou 1. Ojedinělé zakňučení známkou 1, štěkání a časté kňučení známkou 0.

Nahánění ( limitní disciplina) - časový limit 5 minut pro limitní disciplinu.

Časový limit: do 10 minut

Zkouší se v houštinách po vypuštění psa od nohy vůdce. Při nahánění má pes přikázanou leč systematicky a ochotně prohledat, najít zalehlou zvěř a nahánět na střelce. Hlasité nahánění na stopě se zaznamenává do průkazu původu. Není-li pes v kontaktu se zvěří, má se dát k vůdci přivolat. Vyběhnutí psa k vůdci pro ověření není chybou, pokud se pes i s pobídkou vůdce vrátí zpět do leče.

Vůdce může na nahánění vyslat psa z místa nebo za pohybu podél houštiny.

Maximální doba zkoušení je 10 minut.

Chyby: neochota k nahánění, časté vybíhání z houštiny, hledání na kraji houštiny, časté pobízení psa, nereagování na povely vůdce. Je-li pes prokazatelně z vlivu vůdce (bez kontaktu se zvěří) a nevrátí - li se do 30ti minut (teriéři, jezevčíci a honiči) a do 15ti minut (slídiči, retrieveři, ohaři), je hodnocen známkou 0.

Poznámka: Známka z hlasitosti nemá vliv na zařazení do ceny u plemen teriérů, karelského medvědího psa, západosibiřské lajky, ruskoevropské lajky, rhodesian ridgebeack a dalmatina. Zvyšuje pouze bodové hodnocení